Přináším kratičké zamyšlení o tom, jaký je možná skutečný obsah velikonočních svátků. Napadlo mne to, když jsem ve sledoval, jak se slaví Velikonoce ve Španělsku, kde procesí neslo bílého Krista jedoucího na oslíkovi. Vždyť co je to vzkříšení? Co jiného než zásadní obrat v životě směrem ke světlu. Vale dát všemu temnému, nízkému, ohavnému. Nepřipoutávat tomu pozornost, neživit to, nechat to odplynout. Očistit se od přesvědčení, která nás jen stahují do bahna… A očištění je symbolizováno bílou barvou.
Page 2 of 24
Přátelé, musím se pochlubit,
moje povídka Co se dělo v zahradě zabodovala v soutěži Hlinecký hrneček pořádané Městskou knihovnou Hlinsko.
Je možné psát poezii psát tak, aby evokovala jistý hudební styl, aniž by k tomu byl nutný hudební doprovod? Takový Lou Reed nebo Bob Dylan by s odpovědí neváhali ani chvilku. A co nějaký extrémnější žánr, je libo?
Tato aktuální báseň evokuje velmi podobný pocit jako např. poslech deathmetalové legendy Behemoth. Tvrdost, naprostá zemitost a nekompromisnost vyjádření ruku v ruce s přesnou rytmizací.
Drazí přátelé,
zatímco venku vybuchují světla a uvnitř se lidé oddávají nehoráznému veselí (snad tím víc, že pro to není moc důvodů), vkrádá se mi na mysli otázka, která se periodicky vrací: Přichází konec světa???