Nestává se mi už příliš často, že bych byl nějakým hudebním počinem přímo nadšen, a na tuzemské scéně už tuplem ne. O to větším překvapením pak bylo polozapomenuté CD z dílny Aleše Brichty staré 11 let, které jsem si zakoupil spíše jako benefici (spolu s jeho novou knihou memoárů), abych podpořil tohoto zchudlého umělce. A objevil jsem zlato…
Co je nejvíc atraktivni na seriálu Hra o Trůny? Nepochybně je to velmi plastické znázornění boje o moc, jež je motorem jednání prakticky všech zúčastněných. Co je to vlastně moc? Možnost ovlivňovat dění okolo sebe. Jenže např. moc Tywina Lannistera je úplně jiného charakteru než lorda Varyse, ač obě postavy lze považovat za velmi vlivné. V tomto příspěvku se to pokusíme z pohledu sociologie fenomén moci zpřehlednit. Bude nás zajímat, na čem je založena moc vlivných aktérů ve světě Westerosu a rovněž si vysvětlíme osudové omyly některých postav. Ke zpracování tohoto tématu nám bude užitečná teorie francouzského sociologa Pierra Bourdieuho, především jeho teorie kapitálu. V závěru se pak ještě zamyslíme, nakolik je svět Westerosu podobný naší soudobé společnosti.
Láska k muzice mne provází provází od útlého věku, snad už dokonce od kolébky, co si matně vybavuji. A vůbec nepochybuji, že mne bude provázet až do úmrtí. Neboť hudba dodává životu další rozměr, pomáhá zvládnout nároky života a porozumět mu i v jeho nejednoznačnostech. Veškerá hudba – i ta nejextrémnější. Ano, tento článek pojednává o velmi obskurním hudebním žánru, naprostém undergroundu. A to bych nebyl já, kdybych se nepustil do hlubinně psychologického rozboru tohoto stylu…
V minulém dílu jsem se vyjádřil k některým z hlavních postav kultovního seriálu. Pochopitelně jsem ještě ani zdaleka nevyčerpal všechny. Pojďme se nyní tedy mrknout na další významné postavy, které se v seriálu objevují.