Děkuji za účast všem, kdož jste v této nelehké době přišli podpořit mne a mého básnického souputníka Martina Trdlu. Děkuji i hospodě Tatáž Pakáž za poskytnutí zázemí.
Jak vidíte, museli jsme trochu improvizovat, co se týče mikrofonního stojanu. Inu, i umělec si musí umět občas poradit 🙂
A nyní báseň, jež je mou básní poslední, jež dala název celé této akci:
Pohřebiště snů
Ještě jsi nevyřkl poslední slova
ještě jsi nenapsal manifest
ještě jsi neslíbil: „zkusím to znova“
ještě stále jsi nepřijal kriplů křest
ještě jsi nenapsal manifest
ještě jsi neslíbil: „zkusím to znova“
ještě stále jsi nepřijal kriplů křest
Ještě jsi nezdolal poslední várku
osudu navzdory, či jen pro radost
ještě jsi nestihnul obejmout dálku
a stále z života nemáš dost
osudu navzdory, či jen pro radost
ještě jsi nestihnul obejmout dálku
a stále z života nemáš dost
Ještě jsi nezajel svůj nejlepší závod
stále je tu prostor pro potlesk
a pořád jsi nenašel k životu návod
a jak střípek ledu v hrudi tě studí stesk
stále je tu prostor pro potlesk
a pořád jsi nenašel k životu návod
a jak střípek ledu v hrudi tě studí stesk
Ještě jsi nesložil své mizerné karty
šosákům čistě na protest
byť sotva betla s nimi lze hráti
a smutně si lžeš, že máš svou čest
šosákům čistě na protest
byť sotva betla s nimi lze hráti
a smutně si lžeš, že máš svou čest
V sudu už sotva na dně je piva
a vichr se opírá do oken
dopít a zaplatit ti ještě zbývá
a říci: „byl jsem hostem jen“
a vichr se opírá do oken
dopít a zaplatit ti ještě zbývá
a říci: „byl jsem hostem jen“
Tak vítej – v pohřebišti snů
1. srpna 2020
Komentář mi můžete zaslat emailem.