Autor: Janek Gant (page 1 of 8)

Vzpomínky na budoucnost – část II

Psal se konec července 2007 a já jsem opět stál na nádraží svého rodného města. Vracel jsem se domů z legií. Starší o sedm let a se zkušenostmi, které bych si možná i odpustil…

Ilustrace: Míša Ryklová

Přátelé, kamarádi, příznivci,

je zde druhá a závěrečná část povídky na prázdniny napsaná speciálně pro vás. Jistě si prázdninový oddych řádně zasloužíte po té celoroční lopotě ve škole, v úřadu nebo v kolbence. Takže nezapomeňte, že úkoly v zaměstnání vám zpravidla neutečou, a že jsou důležitější věci v životě, na nichž opravdu záleží  😉 Ostatně, i o tom je tato povídka…

Čtěte více →

Vzpomínky na budoucnost – část I

Dřepěl jsem potmě v garáži a klepal jsem se strachem, zatímco na plechová vrata dopadaly rány. „Víme, že tam seš, ty hajzle, vylez radši sám, bude to pro tebe lepší!“ Řvali mí bývalí kumpáni. V ruce jsem svíral nabitou pistoli a přemítal, jak je možné, že věci došly tak daleko a já jsem se dostal do téhle šlamastiky…

Ilustrace: Míša Ryklová

Po roce je tu pro vás opět svěží letní povídka! Jestliže v předchozích článcích byla řeč o dospívání a o maturitě, jedná se o takové volné pokračování, jak se věci mohou mladému člověku poněkud vymknout z rukou, a jak málo stačí k tomu, aby se další život vyvíjel zcela jinak. Původně byla zamýšlena do soutěže o letní povídku na iDnes, ale kvůli svému rozsahu se tam nevešla. I proto je rozdělena do dvou částí. Hezké počtení 😎 

Čtěte více →

Albert Faust – nekrolog

Albert Faust: 29. října 1963 – 29. května 2018

Nejenom veselé věci patří do života. Měl jsem tu čest se přátelit s jedním z nejzajímavějších lidí, které jsem kdy potkal – básníkem, bavičem a věčným rebelem a provokatérem – Albertem Faustem, který v posledních letech žil a pracoval v Liberci. Zemřel mlád – ve věku 54 let, a to v úterý 29. května 2018 (na úplněk).

Kdož jste ho znali, věnujte mu tichou vzpomínku.

Čtěte více →

Maturitní speciál

Ilustrace: Míša Ryklová

Všudypřítomná omamná vůně šeříků, čirý jarní vzduch a jiskřící kapky rosy na svěžích zelených listech stromů a keřů všude okolo. Celá příroda jako by vzdávala hold síle mládí, růstu a nadějným projektům budoucnosti. Období otevírání zahrádek u restauračních zařízení, doba, kdy den na plné čáře vítězí nad nocí, mládí nad stářím, tvořivost a hravost nad nudnou konvencí. Jako by to bylo včera… Toto kratičké, ale o to intenzivnější období trvající asi měsíc, kdy jsme v rozechvělosti radostného očekávání a zároveň obav hleděli vstříc rozhodnému dni, si jistě všichni velmi dobře vybavujeme. Tehdy k nám poezie života hovořila ještě přímo bez filtrování skrze cenzuru institucí…

Čtěte více →