Přátelé břitkých veršů,

rád bych poděkoval všem, kdož jste se zúčastnili 1. libereckého festivalu poezie konaného v Liberci minulou sobotu a zvláště jestli jste shlédli i mé vystoupení. Byli jste skvělí, jsem velmi mile překvapen, že akce měla takovou návštěvnost.

Nadpis jsem si půjčil od organizátora Martina Trdly, který jej zamýšlel jako motto pro celý festival. Ostatně, jemu patří největší díky. A já se pod něj můžu jedině podepsat 🙂

Dostalo se mi velmi kladných ohlasů na zbrusu novou báseň Kultura kriplů, která ostatně symbolicky zakončuje jednu mou životní etapu (účastníci vědí)… Nuže, tady ji máte!

 

Kultura kriplů

Na přetvářku už nemáš čas
kolegům nevěříš
a motivačním citátům už tuplem ne
strávil jsi příliš času v zádveří
teď do deště radši chceš ven.
 
Kultury kriplů jen výtvory
přijímal jsi od nich den co den
deset let uteklo
jak zloděj z místa činu
nad tratí vznáší se řídký dým
a v dálce už houká nám vlak.
 
Chlapče, co hledal jsi snů
v bažině falše a lží
snah marných holportů s pakáží
a touhy jen roztlačit zaseklý vůz.
 
Již nikdy víc ti nezazní
cinkání klíčů jak poprvé
teď dýcháš jen zatuchlý vzduch
a modlám se klaníš z hoven
z plytkých slov máš už postaven katafalk
a z předpisů tě brzy trefí šlak.
 
Tak práskni do bot, chlapče
než dveře zavřou se napořád
šosákům zanech jejich post
i koryto k žraní
popadni ruksak svůj
a zvolej à dieu!
 
Nikdy víc býti součástí
kultury kriplů.
 
 
Janek Gant, srpen 2019