Janek Gant je mé alter ego spojené především s psaním, ať již básní, povídek, nebo novel. Psaním se zabývám od roku 1996, kdy mne oslovila tvorba prokletých básníků, Jáchyma Topola a Nicka Cavea. Později přibyly další vzory, například František Gellner nebo žijící legenda J. H. Krchovský.
Kniha „Až vyhasne svět“ vznikla na popud mých přátel, a je shrnutím mé dvacetileté tvorby. Jedná se o proud syrové dekadence, s ironií a bez servítek glosující obtížnost existence samé. I přes temné ladění drsně rytmizovaných veršů promlouvá z díla především láska k životu a touha i v tom největším marastu hledat a nalézat opravdovou krásu (neboť to je, podle mne, posláním poezie).
Svá tvárná léta jsem prožil na vesnici Čtveřín nedaleko Turnova a byl jsem odchován doslova pod malebnými pískovcovými stěnami Českého ráje, kde jsem s rodiči strávil nemalou část dětství. Navštěvoval jsem turnovské gymnázium, kde se také objevily počátky mé básnické tvorby. Po vojně (dalších eskapádách) jsem vystudoval filozofickou fakultu na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Ta „pravá tvorba“ však přišla až v roce 2011, kdy jsem se přestěhoval do Jablonce nad Nisou a byl jsem doslova očarován drsnou poetikou jizerskohorské žuly.
Ve volném čase (existuje vůbec něco takového?) se věnuji špacírování po lesích s fotoaparátem na krku, skládání hudby, psaní literatury a návštěvám jabloneckých putyk nevalné pověsti. V současnosti připravuji svou románovou prvotinu „Kdysi dávno v Mexiku“.