
Ilustrace: Verunka Svobodová
Moji milí,
možná jste si při čtení předchozích článků o mladické nerozvážnosi bezděčně položili otázku, co je to vlastně ona kýžená dospělost a jak ji dosáhnout. Jsa si vědom omezení, že v tomto sám těžko můžu někomu radit (však jsem se nadělal blbostí i ve věku, kdy už bych prý dávno měl mít rozum 😉 ), požádal jsem tedy o pomoc slovutného vývojového psychologa Erika Eriksona (autora nadčasového učení o psychosociálních stádiích člověka). Tento gentleman ochotně souhlasil, že mi bude dělat průvodce krajinou mladé dospělosti. A aby tomuto putování nechyběl ženský element, přidružila se k nám ze zvědavosti ještě Lůca. O ní víme prozatím pouze to, že ji otázky bytí tohoto období palčivě zajímají a ráda by na ně našla odpovědi. Ostatně, je to docela milá společnice na cesty 😉 Třeba nám do celé záležitosti vnese trochu světla*. A jelikož se nám výlet poněkud protáhl, museli jsme jej rozdělit do dvou etap s nezbytnou přestávkou. Uvidíme, kam na té naší cestičce doputujeme…