Až vyhasne svět

Hledači krásy, duše těkající v neklidu a snažící se nahlédnout za oponu mnoha odstínů šedi všedního dne. Mezi tolika věcmi, které mají přinést naplnění, a přece jen prohlubují spáru uvnitř duše. Mezi  korporátními zmrdy, s nimiž musíš trávit možná víc času než se svými nejbližšími. Mezi  reklamními slogany, které ve skutečnosti nenesou žádný význam…

Možná zatoužíš po něčem, co skutečně otvírá náhled někam jinam a přece zase nazpět k sobě samému – neboť jen tam lze nalézt smysl a skutečný klid. Příteli (mohu tě tak nazývati?) vstup do říše slov, která nemají v sobě nic z chladného nesrozumitelného vědeckého diskursu, nic z odlidštěného záměrně nečtivého úředního stylu. Otevři svou mysl a plnými doušky si dopřej  syrových veršů, které, byť jen koneckonců zrcadlí prachbídnou realitu, přec ji čímsi dalece překračují. Básně o nadějích, snech, poutníkově cestě, padlých hvězdách a kočkách, kterým ve tmě divoce svítí oči… Vítej!