Tajemství života v nápisech na hrobech
a teplo lidské lásky ukryté v dlaních
sny v zašlých mapách na tátově stole
i nezměrnost v očích zaběhlých koček
ze světa vše – nechci víc znát…
Popel a jiskra
Tento úryvek pochází z básně „Popel a jiskra”, která je mým posledním příspěvkem vytvořeným přímo pro toto album a možná nejlepší věcí, kterou jsem kdy napsal. Je určitým završením či ohlédnutím. Pracovním názvem „Prométheus”, tj. ten, který přinesl světlo lidem a stihl ho za to strašlivý trest.
Věčně fascinující téma světla a stínu, učení se skrze lásku k druhému, a věčného diletantství v záležitostech každodenního světa. Kde hledat odpovědi na tajemství života – na otázky, které tu byly již od dětství, a přesto stále vám nikdo nedal uspokojivé odpovědi? Ve školních skriptech sotva. Třeba je lze zahlédnout v prastarých mapách po tátovi, v prchavosti skrývané lásky, či v nezměrnosti dálky v očích hřbitovních koček…
Celou báseň je možno si přečíst zde.
Komentář mi můžete zaslat emailem.